Jdi na obsah Jdi na menu
 


13 Vnitřní správa, shromažďování, sdružování, archvivnictví

 

Vnitřní správa právo shromažďovací, právo sdružovací, archivnictví

Je to správa uvnitř státu, dříve správa policejní, která se členila na 5 základních odvětví:

            správa FINANČNÍ

            správa OBRANY ZEMĚ

            správa ZAHRANIČNÍ

            správa JUSTIČNÍ

            správa VNITŘNÍ

Později vznikla nová specializovaná odvětví státní správy, která se vydělovala z odvětví vnitřní správy, jako např. správa zdravotnictví, školství, dopravy, zemědělství atd.

 

Z hlediska obsahu a účelu jednotlivých institutů je možno obsah správy rozdělit na 4 skupiny společenských vztahů.

 

1) ZABEZPEČENÍ OSOBNÍHO STAVU OBYVATELSTVA

            - jméno a příjmení

            - matriky

            - evidence obyvatel - hlášení pobytu, rodné číslo

            - občanský průkaz

            - cestovní doklady

            - pobyt cizinců, azyl

            - státní občanství

2) PRÁVO SDRUŽOVACÍ A SHROMAŽĎOVACÍ

3) ARCHIVNICTVÍ

4) ÚZEMNÍ ČLENĚNÍ STÁTU, STÁTNÍ SYMBOLY, SČÍTÁNÍ LIDU

 

Právní úprava

vnitřní správa je upravena velkým množstvím právním předpisů, pro každý z uvedených úseků vnitřní správy existují zpravidla speciální právní úpravy.

            1) Zabezpečení osobního stavu obyvatelstva

- zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících

zákonů

- zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel

- zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech

- zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech

- zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR

- zákon č. 325/1999 Sb., o azylu

- zákon č. 40/1993 Sb. o nabývání a pozbývání státního občanství ČR

            2) Právo sdružovací, Právo shromažďovací

- zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů

- zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím

            3) Archivnictví

- zákon č. 97/1994 Sb., o archivnictví

            4) Územní členění státu. Státní symboly. Sčítání lidu

- zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu

- zákon ČNR č. 3/1993., o státních symbolech

- zákon ČNR č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku, státní vlajky a ostatních státních

symbolů ČR

- zákon č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu

PRÁVO SHROMAŽĎOVACÍ

 

Podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím v platném znění, mají občané právo se pokojně shromažďovat. Výkon tohoto práva slouží k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek. Za shromáždění se považují též pouliční průvody a manifestace.

 

Shromáždění jsou zakázána v okruhu100m od budov zákonodárných svorů nebo od míst, kde tyto sbory jednají a od budov Ústavního soudu nebo od míst, kde Ústavní soud jedná.

 

Působnost ve věcech práva shromažďovacího vykonávají v přenesené působnosti obecní úřady, v jejichž obvodu se má shromáždění konat, dále pověřený obecní úřad, když přesahuje jeho územní obvod tak kraj a když přesahuje hranice kraje tak ministerstvo vnitra

 

Pro realizaci shromáždění není potřeba povolení ale jen oznámení.

 

Zákon nevyžaduje oznámení: Pokud se jedná o shromáždění členů, pracovníků, a jmenovitě pozvaných hostů, právnických osob, procesí, poutě a další církevní shromáždění v uzavřených prostorách.

 

Svolavatel shromáždění musí být starší 18let nebo právnická osoba se sídlem na území ČR, nebo skupina osob.

Shromáždění musí být písemně oznámeno tak aby jej příslušný úřad obdržel nejméně 5 dní před shromážděním. Jsou i výjimky.

 

Oznámení musí obsahovat stanovené údaje: účel, den, místo, doba zahájení a ukončení v případě konání na veřejném prostranství, předpokládaný počet účastníků, počet pořadatelů a jejich označení, osobní údaje svolavatele.

 

Úřad posuzuje konání z hledisek zachování veřejného pořádku, bezpečnosti, účelu.

Může : nařídit/navrhnout jinou dobu, jiné místo, zakázat, rozpustit.

 

Svolavatel je odpovědný za průběh shromáždění. Pokud se shromáždění vymkne kontrole nebo bude narušováno svolavatel neprodleně požádá pověřený úřad nebo policii o pomoc.

 

Zákon stanovuje povinnosti účastníků: dbát pokyny svolavatele

                                                               nenarušovat řádný a pokojný průběh sh.

                                                               nesmí mít zbraně

                                                               při zákroku PČR nesmí mít zakrytý obličej

 

Za přestupky proti shr. právu může být udělena pokuta do výše 5/7/10 tis Kč.

 

 PRÁVO SDRUŽOVACÍ

 

Problematiku sdružování upravuje zákon 89/1990 Sb., o sdružování občanů, který umožňuje občanům zakládat spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby a další sdružení.

Členem sdružení může být i právnická osoba.

Nikdo nesmí být nucen ke členství ve sdružení.

 

Sdružení jsou např. politické strany, církve, náboženské společnosti, obecně prospěšné společnosti, a veřejnoprávní korporace.

 

K založení sdružení není potřeba povolení, zákonem stanovená je registrace u ministerstva vnitra.

 

Návrh mohou podávat nejméně 3 občané, 1 starší 18-ti let. Návrh musí obsahovat osobní údaje zmocněnce, který je oprávněný jednat jejich jménem. Dále 2 vyhotovení stanov s uvedením názvu s příponou o.s. nebo občanské sdružení, sídlo, cíl činnosti, orgány sdružení, ustanovení o organizačních jednotkách, zásady hospodaření sdružení.

 

Ministerstvo provede registraci do 10dnů od zahájení řízení a zašle zmocněnci vyhotovení stanov na kterém je vyznačen den registrace.

 

Registraci zamítne pouze ze zákonem stanovených důvodů.

 

Zakázaná sdružení, jejich cíl je popírat nebo omezovat osobní, politické a jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, podporovat násilí, nebo jinak porušovat ústavu. Proti zamítnutí se lze odvolat k nejvyššímu soudu.

 

Sdružení zaniká dobrovolným rozpuštěním, nebo sloučením s jiným sdružením, nebo rozhodnutím ministerstva vnitra.

              

ARCHIVNICTVÍ

 

Upraveno zákonem č. 499/2004 Sb.

Tento zákon upravuje:

·       výběr evidencí a kategorizaci

·       ochranu archiválií

·       práva a povinnosti vlastníků archiválií

·       využívání archiválií

·       zpracování osobních údajů pro účely archivnictví

·       soustavu archivů

·       práva a povinnosti zřizovatele archivů

·       spisovou službu

·       působnost ministerstva vnitra a dalších správních úřadů na úseku              archivnictví

·       správní delikty

Základní pojmy

 

archivnictví: obor lidské činnosti zaměřený na péči o archiválie jako součásti národního kulturního dědictví a plnící funkce správní informační, vědecké a kulturní

archiv: zařízení, které slouží k ukládání archiválií a péči o ně

původce: každý, z jehož činnosti dokument vznikl

dokument: každý písemný, obrázkový, zvukový, elektronický, nebo jiný záznam, ať již v podobě analogické či digitální, která vznikl z činnosti původce.

archiválie: takový záznam, který vyl vzhledem k době vzniku, obsahu, původu. trvalé hodnotě dané politickým, hospodářským, právním, historickým, kulturním, vědeckým, informačním významem vybrán ve veřejném zájmu k trvalému uchování.

výběr archiválie: posouzení hodnoty dokumentů a rozhodnutí o jejich vybrání na archiválie

archivní fond: soubor archiválií, který vznikl výběrem z dokumentů vytvořených činností určité osoby nebo organizační složky.

archivní sbírka: soubor archiválií navzájem propojených jedním nebo několika společnými znaky.

zpracování osobních údajů: jakékoliv operace nebo soustava operací, kterou archiv a správní úřady na úseku archivnictví a výkonu spisové služby systematicky provádějí s osobními údaji v rámci výběru a evidence archiválií, kategorizace, ochrany archiválií, a využívání archiválií a kontroly ve věcech archivnictví a spisové služby

výkon spisové služby: zajištění odborné správy dokumentů došlých a vzešlých z činnosti původce, vkládání a vyřazování.

zaměstnanec: osoba ve služebním poměru.

 

SOUSTAVA ARCHÍVŮ

b) soukromé archívy

a) veřejné archívy

 

    národní archívy

    státní oblastní archív

    specializované archívy

    bezpečnostní archívy

    archív územních samosprávních celiců

 

 

Postavení správních úřadů na úseku archivnictví a výkonu spisové služby mají

·        ministerstvo

·        národní archi a státní oblastní archiv

·        příslušná ministerstva a další úřední správní úřady, ČNB a zpravodajská služby ČR pokud si zřídily specializovaný nebo bezpečnostní archiv

 

SPISOVÁ SLUŽBA - slouží k zajištění odborné správy dokumen

Povinnost vykonávat spisovou službu mají:

  • veřejnoprávní průvodci
  • kraje
  • hlavní město Praha
  • obce s pověřený úřadem a obce se stavebním nebo matričním úřadem
  •  městská část nebo obvod územně členěného statutárního města
  • všechny školy mimo mateřských
  • vědecké ústavy
  • ozbrojené síly, bezpečnostní sbor

 

výkon spisové služby : příjem,evidence, rozdělování, oběh, vyřizování, vyhotovování, podepisování, odesílání, ukládání dokumentů a

 

NÁRODNÍ ARCHÍV

je správní úřad a ústřední archív státu přímo řízený ministerstvem

organizační složka státu, jeho rozpočet je součástí rozpočtu ministerstva

v čele je ředitel jmenovaný ministerstvem vnitra

nečekaně je v Praze

kontroluje výkon spisové služby u organizačních složek státu s celostátní působností

 

SPECIALIZOVANÉ ARCHÍVY

organizované složky státu, příspěvkové organizace, státní podniky, vysoké školy

slouží pro ukládání archiválií z činnosti zřizovatele nebo jeho právních předchůdců získává se darem nebo koupí

po udělení akreditace může působit jako archív

 

BEZPEČNOSTNÍ ARCHÍVY

Ministerstvo, Ministerstvo obrany, zahraničních věcí. Národní bezpečnostní úřad a zpravodajské služby ČR mohou využívat bezpečnostní archív

Nahlížení do archívů obsahujících utajované skutečnosti, předkládání, kopírování atd. se řídí zvláštním právním předpisem

 

ARCHÍVY ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÍCH CELKŮ

Mohou jej zřizovat územní samosprávní celky

Akreditací archívu vzniká nárok na poskytnutí bezplatné pomoci národního nebo příslušného odborného archívu

 

SOUKROMÉ ARCHÍVY

vedou příslušnou evidenci

předkládá národnímu archívu

 

DALŠÍ SPRÁVNÍ ÚŘADY NA ÚSEKU ARCHIVNICTVÍ A VÝKONU SPISOVÉ SLUŽBY

Ministerstva, správní úřady, kanceláře poslanecké sněmovny. kancelář senátu, kancelář prezidenta republiky, ČNB, zpravodajské služby ČR

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA