Jdi na obsah Jdi na menu
 


3 Obce a Kraje

 

Orgány územní správy se všeobecnou působností – obecní a krajské zřízení

P O J E M    O B E C

Obce jsou současnou zákonnou úpravou koncipovány jako základní územní samosprávně společenství občanů, s povahou veřejnoprávní korporace, která má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývajících.

 

Každá část území ČR přísluší k některé obci, pokud zvláštní zákon (č.169/1949 Sb., o vojenských újezdech) nestanoví jinak.

 

Obce je možné ve smyslu zákona členit do následujících kategorií:

1.      OBCE VESNICKÉHO TYPU

2.      OBCE MĚSTSKÉHO TYPU

3.      MĚSTYS

4.      STATUTÁRNÍ MĚSTA

5.      HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

 

Obce lze také rozdělit na:

1.      Obce základního typu

2.      Obce s pověřeným obecním úřadem

3.      Obce s rozšířenou působností – PO3

 

  

Statistická jednotka

počet v ČR
(cz-nuts)

zkratka

český ekvivalent

NUTS 0

stát

1

NUTS 1

území

1

NUTS 2

oblast

8

NUTS 3

kraj

14

NUTS 4 (LAU 1)

okras

77

NUTS 5 (LAU 2)

obec

6 254

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Statistická jednotka

Nejvyšší počet obyvatel

nejnižší počet obyvatel

NUTS 1

7 000 000

3 000 000

NUTS 2

3 000 000

800 000

NUTS 3

800 000

150 000

 

 

 

 

Orgány obce

ZASTUPITESSTVO OBCE

Je složeno z členů zastupitelstva obce, jejichž počet na každé volební období se stanoví v souladu se zákonem o obcích zastupitelstvo obce nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva v obcích

                Do 500 obyvatel                              5 – 15 členů

                Nad 500 do 3 000 ob.                     7 – 15 členů

                Nad 3 00 do 10 000 ob.                  11 – 25 členů

                Nad 10 000 do 50 000 ob.             15 – 35 členů

                Nad 50 000 do 150 000 ob.           25 – 45 členů

                Nad 150 000 ob.                               35 – 55 členů

Mandát člena zastupitelstva vzniká zvolením

Člen zastupitelstva obce skládá slib před zastupitelstvem.

Funkce člena zastupitelstva je veřejnou funkcí.

 

Členům zastupitelstva obce, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni poskytuje obec za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva obce odměnu. Odměna se vyplácí z rozpočtových prostředků obce.

 

Ostatním členům zastupitelstva, jsou-li v pracovněprávním poměru poskytuje zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní volno s náhradou mzdy.

 

Pravomoc zastupitelstva obce

Člen zastupitelstva je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce.

Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva se konají v územním obvodu obce. Zasedání svolává a zpravidla řídí starosta.

 

Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce, např.

                * schvalovat program rozvoje obce

                * schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet obce

                * vydávat obecně závazné vyhlášky obce

                * zřizovat a zrušovat obecní policii

                * plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem

 

RADA OBCE

Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě obce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon

 

Radu obce tvoří starosta, místostarosta, a další členové rady volení z řad členů zastupitelstva. Počet členů rady obce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů při čemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Rada obce se nevolí v obcích kde zastupitelstvo má méně než 15 členů.

Rada obce se schází ke svým schůzím podle potřeby, její schůze jsou neveřejné.

 

Radě obce je vyhrazeno např.:

                * zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu

                * stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení

obecního úřadu

                * ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti

                * stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností

 

STAROSTA

Starosta zastupuje obec navenek.

Starostu a místostarostu volí do funkcí zastupitelstvo obce z řad svých členů. Starosta a místostarosta musí být občanem ČR.

Starosta svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a rady obce.

Starosta spolu s místostarostou podepisují právní předpisy obce (obecně závazné vyhlášky)

 

OBECNÍ ÚŘAD

Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta, tajemník.

Obecní úřad

                A) v oblasti samostatné působnosti

                               1. plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce

                               2. pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti

                B) vykonává přenesenou působnost

 

V obcích s pověřeným obecním úřadem a obcích s rozšířenou působností se zřizuje funkce tajemníka

Tajemník je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné i přenesené působnosti starostovi .

Zúčastňuje se zasedání zastupitelstva a schůzí rady obce s hlasem poradním.

 

VÝBORY

Zastupitelstvo obce může zřídit výbory jako kontrolní orgán.

Zastupitelstvo obce zřizuje vždy finanční a kontrolní výbor

Finanční výbor: a) provádí kontrolu hospodaření s majetkem

                               b) plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce

Kontrolní výbor: a) kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce

b) kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti        

 

KOMISE

Rada obce může zřídit orgány komise.

Komise je též výkonným orgánem, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti

Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů

Komise je ze své činnosti odpovědna radě obce v přenesené působnosti na svěřeném úseku odpovídá starostovi.

 

Pojetí obce jako samosprávného společenství občanů je založeno na:

 

 Osobní základ samosprávného celku

Za osobní základ obce v užším smyslu je možné považovat osoby, mající právně formalizovaný trvalý pobyt v obci

 

Za osobní základ v širším smyslu pak osoby, mající právně kvalifikovaný vztah k území obce, tj. zejména :

1.      OSOBU S TRVALÝM POBYTEM NA ÚZEMÍ OBCE

2.      OSOBY S PŘECHODNÝM POBYTEM NA ÚZEMÍ OBCE

3.      OSOBY ZAMĚSTNANÉ NA ÚZEMÍ OBCE

4.      OSOBY

5.      OSOBY, KTERÉ JSOU VLASTNÍKY NEMOVITOSTÍ NA ÚZEMÍ OBCE

 

 

Platný zákon o obcích vychází z užšího pohledu, podle něj jsou občany obce (ustanovení § 16 odst. 1 zákona o obcích):       FYZICKÁ OSOBA

                                      a) STÁTNÍM OBČANEM ČR

                                      b) JE V OBCI HLÁŠEN K TRVALÉMU POBYTU

 

Občané obce, kteří dosáhli věku 18 let jsou oprávnění např.:

            a) volit a být volen do zastupitelstva obce

            b) hlasovat v místním referendu

            c) vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva obce

            d) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce

            e) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou

obce

            f) podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podměty

 

Obce musí být tvořena buď jedním, nebo několika souvisejícími, resp. Navazujícími katastrálními územími. To platí i pro případy rozdělování obcí.

 

Obce se mohou slučovat a to na základě rozhodnutí jejich zastupitelstev, nebo rozdělovat, to však na základě rozhodnutí občanů v místím referendu. (Ustanovení § 19 – 26 ZO)

 

Označení obce, ulic a domů

Každá obec má svůj název; ke změně názvu dává souhlas MINISTERSTVO VNITRA

Název obce, jejich částí, ulic a jiných veřejných prostranství se uvádějí vždy v českém jazyce

Ulice nebo jiný veřejná prostranství se nepojmenovávají podle jmen žijících osobností veřejného života.

 

 

Označení ulic a jiných veřejných prostranství provede obec na svůj náklad. Vlastník nemovitostí je povinen strpět bezúplatně připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti, v blízkosti tabulky nesmí umístit jiné nápisy. Označení nesmí být poškozeno, odstraněno nebo zakryto.

Budova musí být označena popisným číslem

Stavby určené k individuální rekonstrukci se označují evidenčními čísly

K usnadnění orientace mohou být v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstvích označeny budovy vedle popisného čísla ještě orientačně

 

Veřejným prostranstvím jsou: VŠECHAN NÁMĚSTÍ, ULICE, TRŽIŠTĚ, CHODNÍKY, VĚŘENÁ ZELEŇ, PARKY.

 

Obce mohou mít ZNAK a VLAJKU obce.

Znak a prapor na žádost obce uděluje PŘEDSEDA POSLANECKÉ SNĚMOVNY. Společně s oprávněním uskutečňovat vlastním jménem místí samosprávu disponuje vlastním a finančními zdroji. Jedná se o tzv. ekonomický základ obcí v jehož rámci obec bude hospodařit.

 

Obec rovněž vede účetnictví o stavu majetku, o příjmech a výdajích a o finančních vztazích ke státnímu rozpočtu podle zvláštního právního předpisu.

Osobní, územní a ekonomický základ samosprávy obcí tak představují sice různé, nicméně vzájemně spojené a podmiňující se stránky samosprávného postavení obcí, a to včetně jejich fungování.

 

Působnost obce

Obce jsou při výkonu místní správy povolány k plnění úkolů, které jsou vymezeny rámcem tzv. působnosti obce

 

Působností obce se obecně řečeno rozumí právě vymezený okruh společenských vztahů, předmět, obsah a rozsah činností, v nichž obec realizuje svoji pravomoc.

 

 

Pravomocí obce se potom rozumí souhrn oprávnění, jimiž je obec vybavena, a právních povinností, jež jsou obci uloženy, pro potřebu plnění úkolů obce.

Podle platné úpravy přichází v úvahu působení dvojího druhu, a to jednak tzv. působnost samostatná a dále tzv. působnost přenesená

 

SAMOSTATNÁ                                                                PŘENESENÁ

Obecní policie

Doprava

Základní vzdělání

Poplatky (lázeňské, za psy, domov)

Sestavuje státní rozpočet

Vydávat doklady (pasy, OP, řidičáky)

Stavební povolení,

Sociální dávky

Poplatky za odpad

Matriční doklady (úmrtí, manželství)

Ochrana kulturních památek

Živnostenské listy

Podnikání

Přímo nebo zprostředkovaně vykonávají místní samosprávu.

Na obce je přenesen i určitý rozsah výkonu státní správy, který obce plní v zastoupení státu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

P O J E M    K R A J

Kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu.

Kraj je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy.

Kraj může mít znak a vlajku

 

Počet krajů: 13 + 1

            - Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Plzeňský, Středočeský, Královéhradecký, Pardubický, Jihočeský, Vysočina, Olomoucký, Moravskoslezský, Jihomoravský, Zlínský + Praha 

 

Orgány kraje

Zastupitelstvo

 

Zastupitelstvo se skládá z členů zastupitelstva. Počet členů zastupitelstva činí v kraji s počtem obyvatel

                a) do 600 000 obyvatel                                 45 členů

                b) nad 600 000 do 900 000 ob.                   55 členů

            c) nad 900 000 ob.                             65 členů

Rozhodující pro stanovení počtu členů je počet obyvatel kraje k 1. Lednu roku, v němž se konají volby.

 

Funkce člena zastupitelstva je veřejnou funkci, člen skládá slib.

 

Pravomoc zastupitelstva např.

            * Předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně

            * Vydávat obecně závazné vyhlášky kraje

            * Schvalovat rozpočet kraje

 

Jednání zastupitelstva

Zasedání nově zvoleného zastupitelstva svolává dosavadní hejtman.

Zastupitelstvo se schází podle potřeby nejméně však jedenkrát za 3 měsíce.

 

Rada 

Je výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné působnosti.

Radu tvoří hejtman, náměstek hejtmana a další členové rady, kteří jsou zvoleni z členů zastupitelstva. Počet členů rady činí v kraji s počtem:

                                   Do 600 000 obyvatel 9 členů

                                   Nad 600 000 obyvatel 11 členů

 

Rada se schází ke svým schůzím podle potřeby. Schůze rady svolává hejtman. Schůze jsou neveřejné.

 

Rada připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení. Radě je vyhrazeno:

* stanovit zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, do zvláštních orgánů kraje a do organizačních složek a objem prostředků na platy těchto zaměstnanců 

* přezkoumat opatření přijatá krajským úřadem v samostatné působnosti

* stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností

* vydávat nařízení kraje

Hejtman

Hejtman zastupuje kraj navenek

Volí zastupitelstvo z řad svých členů.

 

Odpovídá za informování občanů o činnosti.

Odpovídá za správné hospodaření kraje

 

Náměstek hejtmana zastupuje Hejtmana v době jeho nepřítomnosti.

 

Krajský úřad

Plní úkoly v samostatné působnosti uležené zastupitelstvem a radou a napomáhá činnosti výborů a komisí. Rada může ukládat úkoly krajskému úřadu jen v rozsahu své působnosti.

 

Krajský úřad tvoří ředitel a zaměstnanci kraje zařazeni do krajského úřadu. V čele krajského úřadu stojí ředitel (jmen je ho a odvolává hejtman).

 

Krajský úřad se člení na odbory a oddělení .

 

Výbory

Svá stanoviska a návrhy překládají zastupitelstvu.

Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva

Počet členů výborů je vždy lichý. Výbory se schází podle potřeby.

 

Zastupitelstvo vždy zřizuje výbor finanční, výbor kontrolní a výbor pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost.

                Finanční výbor – provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky kraje.

                                               - provádí kontrolu využití dotací

                Kontrolní výbor – kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady

                Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost – vyjadřuje se k záměrům na poskytování

dotací v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu

 

Komise

Rada zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají radě.

Komise je ze své činnosti odpovědna radě.

Usnáší se většinou hlasů všech svých členů.

 

 

KOMUNÁLNÍ VOLBY

Komunální volby jsou volby zástupců do menších a malých celků územní samosprávy, tedy do zastupitelstev obcí, měst či městských obvodů v případě měst velkých. Představují uplatnění principu zastupitelské demokracie na nejnižší územně samosprávní úrovni.

 

V České republice se komunální volby konají pravidelně vždy jednou za čtyři roky. Mohou se konat i nepravidelně a to pouze v případě, že počet členů obecního či městského zastupitelstva klesne pod předepsaný počet. Komunální volby se konají ve všech obcích, přičemž v Praze, Brně, Liberci, Pardubicích, Plzni, Ostravě, Opavě a Ústí nad Labem také v jejich městských částech nebo obvodech.