Jdi na obsah Jdi na menu
 


20 Trestní právo

Pojem a základní prameny trestního práva hmotného a procesního

Trestní právo hmotné

-         Jeho úkolem je chránit důležité společenské vztahy před trestnými činy, tím, že určuje, co je trestným činem, stanoví za něj tresty i ochranná opatření, která pachatelům jménem republiky ukládají soudy

-         Účelem je chránit zájmy společnosti, zájmy FO a PO ústavního zřízení ČR před trestnými činy taxativně uvedenými v trestně-právních normách

-         Prameny

o      Materiální prameny – představují společenské okolnosti a příčiny vzniku právní regulace v určité oblasti, tedy důvody, které zákonodárce vedli k vytvoření dané právní úpravy

o      Formální prameny – právní předpisy (zákony, vyhlášky, nařízení

Trestní právo procesní

-         Zabývá se především postupem orgánů činných v trestním řízení při odhalování, stíhání a trestání trestných činů a nalézá soustředěnou právní úpravu v trestním řádu

-         LZPS, zásada presunkce neviny a právo na obhajobu

-         Ústava ČR nezávislost soudců, soudní moci, státní zastupitelství

-         Mezinárodní právo

 

Pojem a znaky trestného činu, okolnosti vylučující protiprávnost, druhy trestů, skutková podstata trestného činu

Trestný čin

-         Je základem trestní odpovědnosti

-         Je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v platném trestním zákoníku (můžeme se chovat nemravně ale není to protiprávní)

-         Spáchaný mladistvým se nazývá proviněním

-         Trestní odpovědnost pachatele a trestně právní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých

-         Znaky:

o      Protiprávnost (rozpor s právní normou)

o      Trestnost (trestní zákoník stanoví za protiprávní jednání trest)

o      Typové znaky trestného činu (u mladistvých provinění) neboli

§       Znaky skutkové podstaty trestného činu

·       Objekt (1 objekt – život, zdraví; více – osobní svoboda, majetek) Obligatorní znak: chráněný zájem společnosti, který je činem dotčen

o     Např.: u trestného činu ublížení na zdraví je chráněným zájmem, a tedy objektem tohoto TČ, lidské zdraví, jak to ostatně vyplývá z již z jeho zákonného opatření. U některých trestných činů však v samostatném názvu takto výslovně objekt vyjádřen není a musíme jej domýšlet v širších souvislostech (např. u TČ vydírání je chráněno svobodné rozhodování člověka, u TČ úplatkářství zájem na řádném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu).

·       Objektivní stránka, obligatorní znak: jednání, příčinný vztah následek; fakultativní znaky: místo spáchání TČ (místo veřejnosti přístupné, …), doba spáchání TČ (v době povodní, v ohrožení státu

·       Subjekt, obligatorní znaky: věk a příčetnost (odborný posudek – zbavení způsobilosti, nepříčetnost jen v době spáchání TČ); fakultativní znaky: recidivista, matka, úřední osoba, voják

·       Subjektivní stránka, obligatorní znak: zavinění úmysl (přímý, chci zabít – důležité je že jsme chtěli) čin spáchat (nepřímý, najmutí vraha – úmysl musí byt prokázán); nedbalostní – vědomé (porušení rychlosti, dostali jsme smyk a zabili člověka) a nevědomé (nevěděli jsme, že je to špatné)

o      Obecné znaky uvedené v zákoně, kterými jsou:

§       Stanovený věk – trestní odpovědnost začíná dosažením 15 let věku

§       Rozumová a mravní vyspělost

§       Příčetnost - §26 – zde je definována nepříčetnost

Okolnosti vylučující protiprávnost

-         Znaky

o      Chybí zde protiprávnost, jedná se o činy dovolené

o      Čin, který se podobá TČ, není zde společenská škodlivost pro společnost, a proto není TČ

o      Uvedené okolnosti svou podstatou vylučují stupeň společenské škodlivosti a mají dokonce společensky prospěšný charakter

o      Tyto případy odlišujeme od zániku trestnosti

-         Patří sem

o      Nutná obrana §29

o      Krajní nouze §28

o      Oprávněné použití zbraně §32

o      Svolení poškozeného §30

o      Plnění zákonné povinnosti

o      Přípustné riziko §31

o      Výkon práv a povolání

o      Sportovní riziko

Druhy trestů

-         Odnětí svobody – nepodmíněný trest OS, podmíněné odsouzení k trestu OS, podmíněné odsouzení k trestu OS s dohledem, zvláštním typem trestu je výjimečný trest (20-30 let a doživotí)

o      S dohledem

o      S dozorem

o      S ostrahou

o      Se zvýšenou ostrahou

-         Domácí vězení – až na 2 roky

-         Obecně prospěšné práce – odsouzený je povinen je vykonat osobně a bezplatně ve svém volném čase nejpozději do 1 roku ode dne kdy soud nařídil výkon tohoto trestu

-         Propadnutí majetku – majetek připadá státu

-         Peněžitý trest – soud uloží, jestliže pachatel chtěl získat majetkový prospěch

-         Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty

-         Zákaz činnosti – 1-10 let dopustil-li se pachatel TČ v souvislosti s touto činností

-         Zákaz pobytu

-         Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce

-         Ztrátu čestných titulů nebo vyznamenání

-         Ztrátu vojenské hodnosti

-         Vyhoštění

 

Orgány činné v trestním řízení

-         Soud

o      Okresní soud

o      Krajský soud

o      Vrchní soud

o      Nejvyšší soud

o      Senát

-         Státní zástupce

-         Policejní orgán

o      Zapisovatel

o      Tlumočník

o      Vyšší soudní úředník

o      Probační úředník

o      Asistent soudce Nejvyššího soudu

o      Obviněný, obžalovaný a odsouzený

o      Obhájce

o      Zástupce nebo opatrovník

-         Poškozený a zúčastněná osoba

 

Stádia trestního řízení

 

-         TŘ můžeme podle časové posloupnosti, zaměření i charakteru rozdělit na 5 základních etap:

o      Řízení přípravné

§       Úkolem je především shromáždit veškerý důkazní materiál za účelem zjištění, zda je podezření ze spáchání trestného činu ohledně určité osoby odůvodněno natolik, aby byla podána obžaloba

§       Zákonem předepsanou formou je zde vyšetřování (služba kriminální policie a vyšetřování Policie ČR)

§       Dozor nad vyšetřováním má státní zástupce (osoba oprávněná podat žalobu)

§       Vyšetřování začíná usnesením o zahájení trestního stíhání, pak může policejní orgán provádět důkazy, které jsou zákonné (soud se o ně může opřít – meritorní rozhodnutí)

§       Procesním důkazem jsou zejména výsledky získané z výpovědí vyslechnutých osob, obsahem listin, provedením ohledání nebo z obsahu zpráv zachycených jinak než písemně

§       Nejdříve výslech obviněného, toho je možno též zadržet až na 48 hodin nebo dát do vazby (procesní zajišťovací úkon, který nemá povahu sankce)vzít obviněného do vazby soud může pokud má podezření, že:

·       Uprchne nebo se bude skrývat (vazba útěková)

·       Bude působit na svědky nebo spoluobviněné (vazba koluzní)

·       Bude pokračovat v trestné činnosti (vazba předstižná

§       K ověření pravdivosti výpovědi obviněného se provádí konfrontace (tj. postavení obviněného tváří v tvář spoluobviněnému nebo svědkovi

§       Výpověď obviněného se zapisuje do protokolu, který je po skončení výslechu obviněnému předložen k přečtení (má právo požádat o jeho doplnění či opravy)

o      Předběžné projednání obžaloby

§       Samostatné procesní stadium, v němž soud přezkoumává, zda věc byla náležitě objasněna v přípravném řízení, zda výsledky přípravného řízení dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud a zda přípravné řízení bylo konáno v souladu se zákonem

§       Účelem je, aby v hlavním líčení nebyla projednávána a rozhodována věc nedostatečně objasněná a aby před soud nebyl postaven občan bezdůvodně.

o      Hlavní líčení

§       Nejdůležitější stadium trestního řízení, v němž se rozhoduje o vině a trestu obviněného

§       Koná se zásadně veřejně, ale zákon stanoví výjimky, kdy veřejnost může být vyloučena

§       Předseda senátu stanoví datum hlavního líčení

§       Předvolávají se zejména obžalovaný, znalci a svědci

§       Řídí ho předseda senátu, zahajuje se sdělením věci, která bude projednávána, poté co státní zástupce přednese obžalobu, přikročí se k provádění důkazů

§       Dokazování provádí předseda senátu nebo státní zástupce

§       Dokazování začíná vždy výslechem obžalovaného

§       Po posledním slovu obžalovaného následuje porada senátu => pokud je zde překážka => odročení hlavního líčení

o      Odvolací řízení

§       Přezkoumává zákonnost a odůvodněnost napadených výroků, rozsudku, jakož i správnost předcházejícího řízení

o      Řízení vykonávací

§       V případě odsuzujícího rozsudku představuje samostatné procesní stadium

§       Důležitým institutem je zahlazení odsouzení, k tomu může dojít jedna milostí prezidenta republiky a jednak výrokem soudu

§       Sebedokonalejší úprava trestního řízení nemůže vyloučit případ spravedlivého postihu (justiční omyl)