Jdi na obsah Jdi na menu
 


5 Záruky zákonnosti

5Záruky zákonnosti ve veřejné správě

 

- kontrola ve VES

- Ves = správa veřejných záležitostí realizovaná jako projev výkonné moci ve státě a uskutečňovaná formou podzákonnou a nařizovací. Forma podzákonná se uplatňuje v zárukách zákonnosti.

- je to souhrn právních prostředků, určených k zabezpečení dodržování a zákonné realizace práva pro případ jeho porušení

 

Zákonnost se ve veřejné správě projevuje:

            - plněním právních norem

            - uskutečňováním funkcí VES a formami realizace výlučně na základě zákonů

            - poskytování právní ochrany subjektů správního práva v jejich právním postavení

 

Záruky zákonnosti ve VES zahrnují:

            - Kontrolu veřejné správy

            - Právo na informace ve veřejné správě

            - Zrušení, změna sistace ( postavení jejich výkonů) vadných správních aktů

            - Uplatnění odpovědnosti za porušení právních povinností

            -  Přímé donucení ke splnění právní povinnosti

 

 

 

Kontrola veřejné správy - celkový pohled

A) vnitřní- správní kontrola
kontrolujícími subjekty jsou orgány VES (škola)

B) vnejší kontrola
orgány Ves a jejich činnost je kontrolována jinými subjekty než orgány VES

kontrola zaměřená na činnost správních
 orgánů v hierrarchické nadřízenosti
 a podřízenosti
, včetně kontroly uvnitř
 orgánů VES

kontrola vykonávaná zakonodárnými
 resp. zastupitelskými orgány
kontrola
vykonávaná soudy
kontrola
vykonávaná NKÚ

Kontrola zaměřená na plnění povinností
 subjektů stojící mimo příslušné
 hierarchické vztahy VES (PO3, PO2,
 obec, ředitel, zástupce, pedagog, žák)

Kontrola vykonávaná na základě podání občanů
kontrola vykonávaná ve spojení s institucemi tzv. Veřejného ochránce práv

 

  Kontrola veřejné správy

- veřejná správa sama zahrnuje kontrolu jako součást svého působení, a jednak je  předmětem kontroly se strany jiných subjektů (PO, FO)

Funkce kontroly veřejné správy   - funkce poznávací

                                                         - funkce zjišťovací

                                                         - funkce porovnávající

                                                         - funkce hodnotící

                                                         - funkce nápravná       

Kontrola musí být systematická. Proto je nutné do kontroly zavést určitý systém, koordinovat práci různých kontrolních orgánů a vymezit jejich pravomoci, oprávnění a povinnosti.

            - kontrola preventivní (předcházení)

            - kontrola předběžná (před koncem, napravení chyb)

            - kontrola průběžná (kdykoli)

            - kontrola následná (po uskutečnění určitého období)

 

 

Kontrola vykonávaná zákonodárnými, resp. zastupitelskými orgány

 

Zákonodárný orgán je oprávněn kontrolovat veřejnou správu v nejobecnějším slova smyslu.

V konkrétních vztazích zákonodárnému orgánu přísluší kontrolovat činnost vlády i činnost jednotlivých členů.

Kontrolu vykonává zastupitelstvo obcí a zastupitelstvo krajů ve vztahu k dalších orgánům obcí a krajů. Vztahuje se k činnosti orgánů obcí a orgánů krajů při výkonu tzv. samostatné působnosti.

 

Kontrola vykonávaná soudy

 

Vyjadřuje ústavně zakotvené právo na soudní ochranu. Soudní kontrola veřejné správy je především věcí tzv. správního soudnictví, může však přijít v úvahu i tzv. ústavní soudnictví.

 

Kontrola zákonnosti individuálních správních aktů je záležitostí tzv. správního soudnictví. Zavedením Nejvyššího správního soudu (schválením zákona č. 150/2002 Sb.) se postupuje podle správního soudního řádu

Od 1. ledna 2003 začíná působit v Brně Nejvyšší správní soud. Nejvyšší soud se skládá z předsedy a místopředsedů, které jmenuje prezident republiky, a dalších soudců. Soudcem Nejvyššího soudu může být jmenován právník s nejméně 10letou odbornou praxí. Soudci tvoří dvě kolegia - Trestní kolegium a Občanskoprávní a obchodní kolegium.

 

Každý má právo obrátit se na soud, aby přezkoumal zákonnost rozhodnutí. Do správního soudnictví jsou zařazeny věci volební a věci politických stran a hnutí. Podmínkou je vyčerpání všech řádných opravných prostředků.

 

V ústavním soudnictví může být i podaná stížnost proti pravomocnému rozhodnutí správního orgánu. Pokud rozhodnutím bylo porušeno jeho ústavně zaručené základní právo nebo svoboda. (placení zdravotních poplatků)

 

 Do režimu ústavního soudu spadá tzv. soudní kontrola zákonnosti normativních správních aktů.

 

SOUDNÍ SOUSTAVA:

            Nejvyšší správní soud - v Brně                                                         Ústavní soud

            Vrchní soudy   - pro Čechy v Praze

                                   - pro Moravu a Slezko v Olomouci

            Krajské soudy

            Okresní soudy - v Praze obvodní a v Brně městský soud

            Správní soud

 

 

Kontrola vykonávaná Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ)

 

NKÚ se řídí s je zřízen Ústavou ČR a je ústavně nezávislým kontrolním orgánem. Prezidenta a viceprezidenta NKÚ jmenuje a odvolává prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny, členy Úřadu pak volí a odvolává sama Poslanecká sněmovna.

Prezidentem je Ing. František Dohnal

 

Posláním úřadu je kontrolovat hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.

 

Úřad vykonává kontrolu hlavně u:

            - hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými ve prospěch právnických osob

            - plnění státního rozpočtu

            - zadání státních zakázek (např. internet do škol)

 

Kontrola vykonávaná správními orgány

Jedná se o státní kontrolu vykonávanou ministerstvy a ostatními ústředními orgány státní správa, o kontrolu vykonávanou místními orgány státní správy a obcemi pokud vykonávají státní správy a o kontrolu vykonávanou ostatními orgány státní správy.

Kontrolní pracovníci jsou při provádění kontroly nutně vybaveni řadou oprávnění. O výsledku se vždy sepisuje tzv. protokol.

 

Kontrola vykonávaná na základě podání občanů

 

Kontrola veřejné správy realizovaná z iniciativy a za přítomnosti občanů.  

Podstata právní úpravy vyřizování stížností, oznámení a podmětů občanů spočívá v tom, že občan má právo usilovat prostřednictvím stížností, oznámení a podmětů o odstranění zjištěných nedostatků v nejrůznějších oblastech života společnosti.

Ve sféře správy slouží stížnosti, oznámení a podměty jednak k podílu občanů na veřejné správě a jednak i ke kontrole orgánů veřejné správy

 

STÍŽNOST = takové podání, které se týká zájmů stěžovatele

OZNÁMENÍ = takové podání, kterým má být odstraněn jednotlivý nedostatek

PODMĚT = takové podání, kterým je sledován širší společenský prospěch

 

Forma stížností může být jak ÚSTNÍ  tak i PÍSEMNÁ.

O ústních stížnostech, které nejde vyřídit ihned, je třeba sepsat zápis, který se předkládá stěžovateli k podpisu. Orgán přijímající stížnost musí v případě zvlášť závažných stížností neprodleně informovat vedoucího organizace nebo sám urychleně zjedná nápravu.

 

 

 

 

Lhůty pro vyřizování stížností

10 DNŮ - do 10 dnů od doručení jsou vyřizování jednodušší stížnosti, např. takové, které není třeba prošetřovat na místě na podkladě vyjádření či spisového materiálu.

30 DNŮ - lhůta pro vyřizování všech ostatních stížností kromě výjimek

VÝJIMEČNĚ PRODLOUŽENÁ - lhůta 30 dnů lze prodloužit zcela výjimečně ve zvláště složitých případech.

 

Stížnost se považuje za vyřízenou, jestliže byla řádně prošetřena, byla učiněna potřebná opatření a stěžovatel o tom byl řádně vyrozuměn.

 

Orgány a organizace jsou povinny reagovat na stížnosti a kritiku, které byly zveřejněny v tisku, rozhlase a televizi a na než byly jejich redakcemi upozorněny.

 

KOLEKTIVNÍ STÍŽNOSTI ve věcech veřejného nebo jiného společenského zájmu mají povahu tzv. PETICÍ

 

Podávání peticí - jednotlivý občan či více občanů se mohou se svými návrhy a stížnostmi obracen na příslušné orgány ve věcech veřejného nebo jiného společenského zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů. Vždy jde však o návrh nebo stížnost více občanů.

 

Podávat petici může pouze jeden občan, který dosáhl 18 let

 

Občané si mohou sestavit (zvolit) petiční výbor, který může jednat jejich jménem.

 

Jednotlivý občan i více občanů, kteří sestavili petici, mohou zákonným způsobem vyzývat občany, aby svým podpisem petici podpořili. K podpisu pod peticí můsí každý podepisující uvést své jméno a příjmení a bydliště.

 

Povinnosti orgánů, které petici přijaly

 Posoudit obsah petice a provést nebo zajistit obsah potřebná opatření

 

Pro vyřízení petice je zákonem stanovená 30denní lhůta, v niž musí také orgán tomu, kdo petici podal, sdělit odpověď, obsahující informace o stanovisku orgánů předmětné petici a o způsobu vyřízení petice.

 

Právní úprava neupravuje možnost odvolání ani nevylučuje v případě nesouhlasu zaslání nové petice

 

př. Rychnov nad Kněžnou - zvolení starosty Jiřího Prokopa

                                           - petice na jeho odvolání