Jdi na obsah Jdi na menu
 


19 Zdravotnictví

19Správa zdravotnictví a sociálního zabezpečení

 

Správa na úseku zdravotnictví zahrnuje:

1)   Předpisy a prameny práva

2)   Organizace a obsah správy na úseku zdravotnictví

3)   Zdravotní péče, soustava zdravotnických zařízení, zdravotničtí pracovníci, ochrana veřejného zdraví

4)   Všeobecné zdravotní pojištění

5)   Ochrana před alkoholismem a jinými toxikomániemi

6)   Umělé přerušení těhotenství

 

 

Správa na úseku zdravotnictví je součástí veřejné správy ČR. Odvětví veřejné správy, které vyžaduje součinnost s dalšími odvětvími veřejné správy. Zaměření a cíl správy je v první řadě ochrana a podpora veřejného zdraví neboli tzv. zdravotní politika.

 

 

Hlavní prameny práva

Zákl. pramenem je LZPS

zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve zn. pozd. předpisů

zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých zákonů souvisejících

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve zn. pozd. předpisů

zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně, ve zn. pozd. předpisů

zákon č. 280/1992 Sb., o rezortních, oborových, podnikových a dalších pojišťovnách, ve zn. pozd. předpisů

zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění

zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve zn. pozd. předpisů

zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve zn. pozd. předpisů

zákon č. 220/1991 Sb., o ČLK, ČSK, České lékárenské komoře, ve zn. pozd. předpisů

zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve zn. pozd. předpisů

 

 

Podle Listiny základních lidských práv a svobod, článek 6, má každý člověk právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením. Nikdo nesmí být zbaven života. Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné. Zákaz euthanasie.

Každý má právo na ochranu zdraví. Na základě veřejného pojištění mají občané právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek stanovených zákonem. Neznamená to však, že veškerá zdravotní péče je a musí být poskytována zcela bezplatně.

Zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo držena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu. Takové opatření musí být do 24 hodin oznámeno soudu, který o tomto umístění rozhodne do 7 dnů.

 

 

 

 

Organizace a obsah správy na úseku zdravotnictví

(organizační struktura MZ)

 

 

V oblasti státní správy:

v     MINISTERSTVO ZDRAVOTNITVÍ – je ústředním orgánem státní správy na úseku zdravotnictví. Do působnosti MZ patří centrální výkon státní správy pro zdravotní péči, pro ochranu veřejného zdraví, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, zdravotnická zařízení v přímé řídící působnosti, vyhledávání, ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod, léčiva a prostředky zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí, zdravotní pojištění a zdravotnický informační systém. Součástí MZ je Český inspektorát lázní a zřídel.

 

v     ORGÁNY KRAJE A OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ - mají registrační činnosti dokumentů vydávání utišujících léků – morfia pro lékaře

 

v     KRAJSKÉ HYGIENITCKÉ STANICE – dříve v okresních městech, nad nimi hl. hygienik Vít, obecní HS – zdravotnická zařízení na území okresů

 

Samosprávu na úseku zdravotnictví vykonávají v příslušném rozsahu na svých úrovních kraje a obce. A dále se na správě zdravotnictví podílejí i jiné subjekty tzv. profesní samosprávy, tj. komory – Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora, Česká lékárnická komora. S těmito samosprávnými subjekty spolupracuje MZ ČR, a to zejména při zabezpečení odbornosti jejich členů k výkonu povolání, tvorbě sazebníků, které souvisejí s výkony zdravotní péče, tvorbě cen léčiv a zdravotnických prostředků, tvorbě obecně závazných právních předpis z oblasti zdravotnictví, udělování oprávnění k provozování nestátních zdravotnických zařízení (Brátková)

 

Obsah správy na úseku zdravotnictví je tvořen opatřeními ve vztahu k samotné péči o zdraví, dále opatřeními zabývajícími se zřizováním, postavením a provozem zdravotnických zařízení, zdravotnických pracovníků a ochranou veřejného zdraví.

 

 

Správu můžeme obecně rozdělit:

 

1.    Zdravotní péče

 

2.    Zdravotnická zařízení

 

3.    Zdravotničtí pracovníci

 

4.    Ochrana veřejného zdraví

 

 

 

 

Zdravotní péče, soustava zdravotnických zařízení, zdravotničtí pracovníci a ochrana veřejného zdraví

 

A. Zdravotní péče

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších novel

Zdravotní péče zahrnuje mimo jiné:

1)  Zdravotní výchovu obyvatel,

2)  Činnosti na úseku hygieny a boje prosti přenosným nemocem,

3)  Léčebně preventivní péči,

4)  Záchrannou službu,

5)  Lázeňskou péči,

6)  Lékárenskou péči a

7)  Posudkovou činnost.

 

Zdravotní péči poskytují státní nebo nestátní zdravotnická zařízení, tj. zdravotnická zařízení státu – FN, krajů, obcí, fyzických a právnických osob. Zdravotní péče se poskytuje bez přímé úhrady na základě všeobecného zdravotního pojištění v rozsahu stanoveném především zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nebo na základě smluvního zdravotního pojištění, popř. za plnou nebo částečnou finanční úhradu.

 

a)    ZDRAVOTNÍ VÝCHOVA OBYVATELSTVA – péči o zdraví lidu musí odpovídat snaha každého jednotlivce žít zdravě a vyvarovat se vlivů škodlivě působících na jeho zdraví. Zároveň má každý občan napomáhat dobrému vývoji zdraví svých spoluobčanů, a proto aktivně přispívat k vytváření zdravých podmínek a zdravého způsobu života a práce. Úkoly ve zdravotní výchově obyvatelstva plní všechna zdravotnická zařízení a jejich zdravotničtí pracovníci ve spolupráci s rodinou, školou a občanskými sdruženími.

b)    ČINNOST NA ÚSEKU HYGIENY A BOJE PROTI PŘENOSÝM NEMOCEM  – vykonávají zdravotnická zařízení, která se snaží odborně vést a informovat orgány, organizace a bočany při vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, také provádějí zvláštní ochranná opatření proti infekčním onemocněním. Opatření proti prasečí chřipce, Nemocnice na Bulovce.

c)    LÉČEBNĚ PREVENTIVNÍ PÉČE – spočívá v péči o ochranu zdraví, navrácení a upevnění zdraví osob. Je poskytována obyvatelstvu ve zdraví i v nemoci. Léčebně preventivní péče zahrnuje veškerou ambulantní i ústavní péči včetně lázeňské péče, závodní preventivní péče, přednemocniční neodkladné péče a léčebné výživy, poskytování léků s výjimkou nahrazených léčiv prodávaných prodejci těchto léčiv, léčebných, ortopedických pomůcek, zdravotnických prostředků a dopravu nemocných. Závodní preventivní péče je zabezpečována ve spolupráci se zaměstnavatelem – platí úhradu.

Preventivní prohlídky v ČR se uskutečňují u praktických (obvodních) lékařů a u odborných lékařů (stomatologie, gynekologie a porodnictví, je povinnost se objednat (kromě dětí).

d)   ZÁCHRANNÁ SLUŽBA – poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči. Zařízení záchranné služby zřizuje kraj, který odpovídá za organizaci a zajištění činnosti záchranné služby ve svém územním obvodu.

e)    LÁZEŇSKÁ PÉČE – se poskytuje výběrové osobám, jejichž zdravotní stav ji vyžaduje. Seznam nemocí, při nichž může být poskytnuta lázeňská péče, a délku léčebné doby stanoví MZ po projednání s MPSV ČR. Lázeňskou péči povolují příslušné orgány správy sociálního zabezpečení, popřípadě orgány k tomu oprávněné, vždy na základě lékařských návrhů.

LÁZNĚ: Karlovy Vary, Františkovi lázně, Mariánské lázně, Jeseník, Bohdaneč, Kynžvart, Luhačovice, Velichovky, Janské lázně.

 

Způsoby úhrady lázeňské péče:

v     Komplexní lázeňská péče

·       Hradí zdravotní péči a náklady na ubytování, dopravu a stravu

·       Na nemocenskou

v     Částečně hrazená (příspěvková)

·       Hradí jen úkony lékařů

·       Na dovolenou, nebo neplacené volno

v     Plně hrazená lázeňská péče pacientem

·       Manažerské beauty pobyty

 

f)     LÉKÁRENSKÁ PÉČE – obstarávání, příprava, kontrola, uchovávání a výdej potřebných léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Je nutné současně poskytovat odborné informace nemocnému, jakým způsobem léčivé přípravky či zdravotní pomůcky užívat. Léčivé přípravky nemocnému vydá na lékařský předpis(30 Kč), lékárna nebo jiné zařízení k tomu určené. Způsoby předepisování léčivých přípravků obsahujících některé omamné látky a některé psychotropní látky stanový vyhláška č. 343/1997 Sb., o způsobu předepisování léčivých přípravků a lékařských předpisů, ve znění pozdějších předpisů. V příloze jsou uvedeny vzory tiskopisů.

g)   POSUDKOVÁ ČINNOST – nedílnou součástí léčebně preventivní péče. Jejím úkolem je posuzování způsobilosti k práci. Tuto činnost vykonávají zpravidla ošetřující lékaři podle zvláštních předpisů vydaných MZ v dohodě s MPSV ČR.

 

Lékař je vždy povinen poučit vhodným způsobem nemocného, popř. členy jeho rodiny o povaze onemocnění a o potřebných výkonech.

 

Kvalifikovaný souhlas nemocného – veškeré vyšetřovací a léčebné úkony se provádí pouze se souhlasem nemocného.

 

Odmítá-li nemocný lékařskou péči, i přes to, že byl náležitě a správně poučen lékařem, vyžádá si ošetřující lékař písemné potvrzení, tzv. REVERS – musí mít přesně vymezený obsah, musí být individualizován, musí z něj být zřejmé, že nemocný i přes výslovné poučení o konkrétních následcích léčbu odmítá, musí obsahovat údaje, který lékař poučení nemocného provedl.

 

Bez souhlasu nemocného je možné provádět vyšetřovací a léčebné výkony, je-li to podle povahy onemocnění třeba – v případě, kdy není možné vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného vyžádat si jeho souhlas a jde o neodkladné výkony nutné k záchraně jeho života či zdraví.  Bez souhlasu nemocného lze také nemocného převzít do ústavní péče v případě, kdy osoba jeví známky duševní choroby nebo intoxikace a ohrožuje své okolí či sebe. Zdravotnické zařízení je povinno do 24 hodin toto převzetí oznámit soudu, v jehož obvodu má své sídlo.

Stejně tak odběr krve, odnímání tkání a orgánů živým osobám můžou být provedeny pouze se souhlasem dárce a nesmí ohrožovat jeho zdravotní stav.

 

Některé zásahy do zdraví a organizmu jedince mohou být provedeny pouze na jeho žádost, popř. se souhlasem. Jedná se o zásahy do reprodukčních schopností jednotlivců, kastrace, sterilizace, stereotaktické operace, aj., taktéž některé experimentální metody a způsoby léčby. U těchto zákroků je zpravidla vyžadován, tzv. pozitivní revers, tj. písemné prohlášení nemocného že jsou mu známy veškerá rizika prováděného výkonu a vyslovuje s tímto výkonem svůj souhlas.

 

B. Zdravotnická zařízení

Zdravotnická zařízení rozdělujeme podle toho, kdo je zřizovatelem těchto zařízení, na státní a nestátní zdravotnická zařízení. Tzv. státní zdravotnická zařízení jsou zařízení zřizovaná MZ. Ostatní zařízení zřizovaná kraji a obcemi v samostatné působnosti, FO a PO mají povahu tzv. nestátních zdravotnických zařízení.

 

 

 

 

Podle forem a způsobu poskytované zdravotní péče dělíme zdravotní zařízení na:

v     Zdravotnická zařízení AMBULANTNÍ – ordinace praktických lékařů, popř. ordinace dalších odborných lékařů… – úkon je ihned proveden, není hospitalizace.

v     Zdravotnické zařízení ÚSTAVNÍ – poskytují péči osobám s poruchami zdraví, které mají vleklý průběh a potřebují zvláštní odbornou péči s výrazným rehabilitačním zaměřením. Léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí, psychiatrické léčebny, rehabilitační ústavy, ozdravovny, lázeňské léčebny – delší hospitalizace, Bohnice.

v     Zdravotnické zařízení ZVLÁŠTNÍ – např. záchytné stanice(HK), stacionáře, kojenecké ústavy(Veská u Pardubic), jesle.

v     Zdravotnické zařízení ZÁCHRANNÉ SLUŽBY – poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči.

v     Zdravotnické zařízení LÉKÁRENSKÉ PÉČE – vydávají zdravotnické prostředky

 

Veškerá zdravotnická zařízení jsou povinna uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou občanům v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Toto pojištění musí trvat po celou dobu, po kterou zdravotnické zařízení poskytuje zdravotní péči.

 

 

Nestátní zdravotnická zařízení

 

Nestátním zařízením se rozumí jiné zdravotnické zařízení, než zdravotní zařízení státu. Provozovat ho může FO nebo PO, která má oprávnění podle zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

 

Oprávnění k provozování nestátního zdravot. zařízení vzniká rozhodnutím krajského úřadu, příslušného podle místa provozování nestátního zařízení, o jeho registraci. Pokud žadatel o registraci splní všechny zákonem stanovené podmínky, je registrující orgán povinen registraci provést.

Provozovatel nestátního zařízení – fyzická osoba, musí být plně způsobilá k právním úkonům, bezúhonná a mít odbornou způsobilost. Je-li provozovatelem nestátního zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která nemá potřebnou odbornou způsobilost, je povinna ustanovit odborného zástupce, který musí tyto odborné požadavky splňovat.

 

Co přesně musí žádost o registraci obsahovat je uvedeno v ustanovení § 10 zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.

 

V nestátních zdravotnických zařízeních lze poskytovat zdravotní péči poradenskou, ošetřovatelskou, diagnostickou, preventivní, rehabilitační, lázeňskou, léčebnou, lékárenskou. Dále lze poskytovat péči ambulantní i ústavní, dopravní zdravotnické služby. Pro poskytování péče musí být příslušné nestátní zdravotní zařízení personálně, věcně a techniky vybaveno a musí splňovat požadavky kladené na jeho provoz.

Zdravotní péče v nestátních zařízeních se poskytuje bez přímé úhrady na základě všeobecného zdravotního pojištění, smluvního zdravotního pojištění nebo přímou úhradu od osoby, anebo kombinací osobu způsobů úhrad.

 

 

Soustava zdravotnických zařízení

a)   Podle zřizovatele

-       Stát (MZČR)

-       Kraj

-       Soukromé, nestátní organizace (nestát. zrav. zařízení)

 

b)  Podle obsahu činnosti

-       Ochrana veřejného zdraví (hygienické stanice

-       Léčebně preventivní péče

-       Výchova v zdělávání zdrav. Pracovníků (komory, VŠ)

 

c)   Podle finanční úhrady za péči v nich

-       Plně hrazená ze státního pojištění

-       Částečně hrazená

-       Plně hrazená pacientem (plastická chirurgie)

 

 

Pozn.: Státní správa: MZ, orgány kraje v přenesené působnosti, obce s rozšířenou působností (PO3)

Samospráva: obce, kraje v rámci samostatné působnosti, profesní komory

 

MZ má ustanoveného hl. hygienika ČR (Vít), součástí je Český inspektorát lázní a zřídel.

 

 

 

 

 

Zdravotničtí pracovníci

Osoby, které získaly způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Způsobilost mohou získat na lékařské fakultě, na farmaceutické fakultě, na střední zdravotnické škole (+ VOŠ) nebo odborným školením. Další podmínkou pro výkon lékařského a farmaceutického povolání je členství v příslušné profesní komoře.

Zdravotničtí pracovníci mají zákonem stanoveny povinnosti, které musí při výkonu svého povolání dodržovat. Povinnost první pomoci a povinnost mlčenlivosti.

 

 

C.  Ochrana veřejného zdraví

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozd. předpisů.

 

Veřejným zdravím se rozumí zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin.

Ochrana a podpora veřejného zdraví je souhrn činností a opatření k vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních podmínek a zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací a dozor nad jejich zachováním.

Za ohrožení veřejného zdraví se považuje stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, kdy míra zátěže rizikovými faktory překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví.

 

 

 

Státní správu vykonávají orgány ochrany veřejného zdraví, kterými jsou:

v   Ministerstvo zdravotnictví,

v   Krajské hygienické stanice, hlavní hygienik / Pardubice – ÚO

v   Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra

Zdravotnická zařízení v okresech

 

Orgány ochrany veřejného zdraví jsou oprávněny při výkonu státní správy k zabezpečení povinností týkajících se ochrany a podpory veřejného zdraví zpracovávat, mimo jiné, osobní údaje fyzických osob.

 

Ministerstvo zdravotnictví -  orgán ústřední státní správy, řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně veřejného zdraví, řídí a kontroluje krajské hygienické stanice, rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských hygienických stanic. Zřizuje funkci hl. hygienika ČR, který ve věcech ochrany veřejného zdraví vystupuje jako orgán Ministerstva zdravotnictví.

 

Krajské hygienické stanice – správní úřady, v současnosti máme 14 krajských hygienických stanic.

KHS vykonávají mimo jiné tyto činnosti při výkony státní správy:

v     Vydávají rozhodnutí, povolení, osvědčení…,

v     Krajský hygienik vyhlašuje chřipkové prázdniny,

v     Podílejí se na úkolech integrovaného záchranného sytému,

v     Stanovují rizikové práce.

 

Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra – plní úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru v ozbrojených silách a ozbrojených bezpečnostních sborech, s výjimkou Vězeňské služby České republiky (Ministerstvo spravedlnosti).

 

Obec při výkonu samostatné působnosti – obec může nařídit obecně závaznou vyhláškou provedení speciální ochranné deratizace a dezinsekce, přemnožení potkanů. Taková to obecně závazná vyhláška platí pro území té které konkrétní obce. Také může obecně závaznou vyhláškou upravit provozní řád hostinských zařízení, jak opatření na ochranu obyvatel před hlukem a vibracemi.

 

 

Všeobecné zdravotní pojištění

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve zn. pozdějších novel.

Zdravotně pojištěny jsou osoby, které mají trvalý pobyt na území ČR, a dále osoby, které na území ČR nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo na území ČR.

 

Zákon stanoví, kdy vzniká zdravotní pojištění osob. Vzniká dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky. 

 

Zaniká dnem úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášením za mrtvého, dále dnem kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky.

 

Plátci pojistného na zdravotní pojištění jsou:

v     POJIŠTĚNCI, kteří jsou zaměstnanci v pracovním či jiném obdobném poměru.

v     ZAMĚSTNAVATELÉ – jsou plátci části pojistného za své zaměstnance.

v     STÁT– je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za některé osoby, a to např. za nezaopatřené děti, za poživatele důchodů za příjemce rodičovského příspěvku, za ženy na mateřské a rodičovské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství, za uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání, dále např. za osoby pobírající dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti, za osoby převážen nebo úplně bezmocné.

 

Povinnosti pojištěnců a plátců pojistného jsou mimo jiné:

v     OZNAMOVACÍ POVINNOST – zaměstnavatel je povinen nejpozději do 8 dnů od vzniku skutečnosti, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení této skutečnosti, a to např. oznámení dne nástupu zaměstnance do zaměstnání, ukončení zaměstnání, změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem

Pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do 88 snů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil.

Narodí-li se pojištěnec, je jeho zákonný zástupce povinen oznámit nejpozději do 8 dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěn matka dítěte v den jeho narození.

Úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého je příslušný obecní úřad pověřený vedením matriky povinen oznámit Centrálnímu registru pojištěnců, a to do 8 dnů od zápisu úmrtí do matriky.

v     POVINNOST PLATIT POJISTNÉ – pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnce pojištěn. Pojistné za zaměstnance hradí z jedné třetiny zaměstnanec, ze dvou třetin zaměstnavatel. Pojistné za státního zaměstnance podle služebního zákona hradí služební úřad v plné výši.

v     PODROBIT SE NA VÝZVU PREVENTIVNÍM PROHLÍDKÁM

v     DODRŽOVAT OPATŘENÍ SMĚŘUJÍCÍ K ODVRÁCENÍ NEMOCI

v     VYVAROVAT SE JEDNÁNÍ  jehož cílem je vědomé poškození vlastního zdraví

v     OZNÁMIT DO 8 DNŮ dnů příslušné zdravotní pojišťovně ztrátu nebo poškození průkazu pojištěnce, a jiné

 

Práva pojištěnců:

v     Na výběr zdravotní pojišťovny – zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy k 1. dni kalendářního čtvrtletí. Za nezletilé změnu provádí  jejich zákonný zástupce. Při narození dítěte zákon nepřipouští právo a výběr, stává se pojištěncem pojišťovny, u které je pojištěna matka v den jeho narození.

v     Na výběr lékaře a zdravotnického zařízení –

v     Na výběr dopravní služby

v     Na zdravotní péči bez přímé úhrady

v     Na výdej léčivých přípravků bez přímé úhrady

v     Podílet se na kontrole poskytnuté zdravotní péče hrazené zdravotním pojištěním

 

 

 

Zdravotní péče hrazená ze zdravotního pojištění zahrnuje mimo jiné:

v     Léčebnou péči ambulantní a ústavní,

v     Pohotovostní a záchrannou službu,

v     Preventivní péči,

v     Dispenzární péči,

v     Odběr tkání nebo orgánů určených k transplantaci a nezbytné nakládaní s nimi,

v     Poskytování léčivých přípravků, prostředků zdravotnické techniky a stomatologických výrobků,

v     Lázeňskou péči a péči v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách, apod.

 

Zdravotní pojišťovny jsou povinny zajistit poskytování zdravotní péče svým pojištěncům. Tuto povinnost plní prostřednictvím zdravotnických zařízení, se kterým uzavřely smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče.

 

Zdravotní pojišťovny:

1.    Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance, Kladno 217

2.    VZP ČR, Praha 3 111

3.    Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, Praha 9 201

4.    Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Ostrava-Vítkovice 205

5.    Odborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Praha 4 207

6.    Pojišťovna VZP, a. s., Praha 7 – poskytování cestovního pojištění, zdravotního pojištění cizinců v ČR a pojištění pro případ nemoci

7.    Revírní bratrská pokladna – zdravotní pojišťovna, Ostrava 213

8.    Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, Mladá Boleslav 209

9.    Zdravotní pojišťovna Média Praha, Praha 1 228

10.                      Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, Praha 10 211

 

 

Umělé přerušení těhotenství

Zákon č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství ve zn. pozdějších předpisů je koncipován k ochraně zdraví života ženy a přihlíží k zájmu plánovaného a odpovědného rodičovství.

 

v     Umělé přerušení těhotenství

Ø     Do 12 týdnů - písemná žádost ženy (nebrání-li tomu zdravotní důvody)

Ø     Po 12 týdnu – ze zdravotních důvodů, vždy se souhlasem nebo s podmětem ženy (je-li ohroženo zdraví ženy či zdraví vývoj plodu, geneticky vadný vývoj plodu)

v     Umělé přerušení těhotenství podle věku

Ø     Do 16 let – lze přerušit těhotenství se souhlasem zákonného zástupce

Ø     Od 16 do 18 let – s oznámením zákonnému zástupci

Ø     Od 18 let – žena se rozhoduje sama

 

Pozn.: Shledá-li lékař vážné důvody k interrupci a žena s ní nesouhlasí revers (písemné prohlášení, že nesouhlasí s provedením zákroku)