Jdi na obsah Jdi na menu
 


7 Zaměstnanci ve ves

 

Zaměstnanci ve veřejné správě

 

Právní postavení zaměstnance státní správy

Osoby, které jsou zaměstnány ve veřejné správě mají podléhat zvláštnímu právnímu režimu, jak pokud jde o podmínky, za nichž se mohou stát veřejnými zaměstnanci, tak ji jejich práva, povinnosti a odpovědnost, způsob vzniku, průběhu a zániku služebních vztahů.

 

Obecně se rozlišují tři základní systémy veřejné služby:

 

tzv. SPOLIS SYSTÉM (SYSTÉM KOŘISTI) - vychází z koncepce, že strana která zvítězila ve volbách má právo obsadit místa ve správě svými členy.

 

MERIT SYSTÉM - vychází z funkčního místa, na které je zaměstnanec přijímán bez ohledu na svoji předchozí profesionální dráhu. Důraz je kladen na vzdělání, schopnosti a znalosti uchazeče.

 

KARIERNÍ SYSTÉM - vychází z principu tzv. DEFINITIVY. Zaměstnanci je právně zaručeno setrvání na místě, na které byl přijat a dále je zajištěn (při splnění určitých kritérií, např. určitého vzdělání) služební postup. Získá-li občan místo ve veřejné správě nemůže být propuštěn, kromě případů postihu za porušení povinnosti, má zajištěn služební postup, ohodnocení i nároky na zabezpečení v případě nemoci a po odchodu do důchodu.

 

 Formy veřejné služby

 

A) Podle způsobu ustanovení do funkce

            JMENOVÁNÍ - jednostranný právní akt, jímž je uchazeč přijat na místo ve veřejné                     správě (ombudsman, ministři)

            UZAVŘENÍ PRACOVNÍ SMLOUVY- je dvoustranný právní akt, jímž je shodný                    projev vůle uchazeče a zaměstnavatele (den nástupu do zaměstnání, místo                   výkonu práce, druh výkonu práce, výše zákl. mzdy, doba pracovní doby,                              zkušební doba)

            VOLBA- výjimečný způsob, pouze v některých oblastech územní a zájmové                               samosprávy. (zastupitelstvo, místostarostové, senát, PS)

 

B) Podle způsobu trvání činnosti

            DOBA URČITÁ (dočasná)

            DOBA NEURČITÁ (trvale)

Ve veřejné správě se předpokládá trvalost výkonu činností

 

C) Podle způsobu výkonu funkce

            HLAVNÍ ČINNOST

            MIMO HLAVNÍ ČINNOST, jako dobrovolnickou nebo čestnou.

 

Předpoklady k výkonu veřejné služby

Zpravidla mezi ně patří:

-          Státní občanství

-          Plná způsobilost k právním úkonům

-          Bezúhonnost

-          Určité vzdělání, případně i praxe

-          Zvláštní podmínky platné jen pro některé veřejné zaměstnance (učitel, policie)

Státní občanství – občané mají vůči státu speciální povinnosti, především věrnost, ochranu některých důležitých skutečností.

 

Plná způsobilost k právním úkonům- je samozřejmým předpokladem pro zastávání těch míst, kde se rozhoduje a případně je uplatňována také odpovědnost.

 

Bezúhonnost – v užším smyslu znamená, aby dotyčný nebyl odsouzen soudem (tzv. trestní zachovalost). V širším pojetí znamená státoobčanskou spolehlivost, morálku i řádný způsob života.

 

Vzdělání – souvisí s profesionální úrovní úředníka. U vedoucích funkcí se vyžaduje spíše všeobecný přehled, schopnost řídit a vést lidi, zatímco u výkonných míst jde zejména o odborné znalosti určité problematiky.

 

Etika

Etika = společenské chování zkoumá morálku nebo morální jednání a jeho normy.

 

Společenské přednosti

Obecně má      Žena přednost před mužem

                        Starší přednost před mladším

                        Nadřízený přednost před podřízeným

 

Další přednosti

1) během chůze – po chodníku jde vpravo spol. významnější osoba)

                           - po silnici vlevo, na schodišti jde spol. význ. osoba jako první

2) při chůzi s deštníkem – muž drží deštník v pravé ruce a žena je o jeho ruku zavěšená

3) dopravní prostředek – uvolnit místo staršímu, nikam se necpeme, nastupuje jako první žena a poté muž, vystupuje první žena, poté muž.

4) nástup do budovy – muž otevírá dveře dámě

5) nástup do místnosti – prvně se vychází, vstupuje jako první žena

6)nástup do restaurace – vchází první muž, aby obhlédl situaci

 

Obecná pravidla společenského styku

 

Chůze- vyjadřuje vlastnosti člověka (spěch, agresivitu, klid, vyrovnanost)

Dopravní prostředky – jsou zde pravidla slušnosti, přednost staršímu,                                                   nemocným, těhotným ženám, matkám i otcům s malými dětmi,                                     zdravotně těžce postiženi si sednout.

Hlasité projevy – na veřejnosti bychom se měli vyvarovat hlasitých projevů, které vyvolávají

pozornost, mají také podobu kýchání, kašlání, říkání, pokřikování.

Sezení a stání – sedí-li v restauraci muž a žena přichází, po příchodu ženy muž vstane.

    - sedí-li nadřízený a přichází podřízený, čeká na vyzvání k sednutí

Kouření – postupně se uplatňují právní normy, které zakazují kouření na veřejnosti, pokud

sedí lidé u stolu tak si kuřák nesmí zapálit bez souhlasu ostatních a zapaluje si až po posledním menu

Hygiena – vyplívá z udržování tělesné a duševní kondice člověka, hygiena zahrnuje

životosprávu, obecnou péči o zdraví, mytí, výměnu prádla, obuvi, nutné zachovávat svěží dech, různá roční období a zeměpisné polohy ovlivňují hygienu.

 

Pozdrav – je to projev úcty, přátelství, přízně, pocty, zakončení a začátku jednání. Neměl by

být příliš hlučný nebo odbitý.

            - jako první zdraví osoba méně významná osobu významnější

Způsoby pozdravu – zdravíme hlasem, podáním ruky, polibkem a pánové smeknutím

klobouku pravou rukou.

                        - součástí pozdravu by měl být úsměv a pohled z očí do očí

                        - vyvarovat bychom se měli volání přes ulici, v restauraci, dopravním

prostředku = používáme kývání hlavy

Podání ruky – ruku podává vždy žena muži, starší mladšímu, nadřízený podřízenému

            - není vhodný stisk oběma rukama, poplácávání druhou rukou po zádech

            - muž může u ženy naznačit políbení ruky

Představování – vždy představujeme společensky méně významnou osobu člověku

významnějšímu (muže ženě, mladšího staršímu)

Oslovování a titulování – v obchodním, pracovním jednání se uplatňuje oslovení kolegině,

kolego, křestním jménem ale vykáme. Věcí taktu je oslovovat akademickými tituly.

Vizitky – slouží pro pracovní, soukromé účely

            - velikosti standart: 5 x 9 ; 5,5 x 9,5 ; další: 6 x 9; 4 x 7; 4,5 x 8

            - slouží k poskytnutí informací (jméno a příjmení, funkce, název firmy, kontakt)

Telefonování -  je nezbytné ohlásit se jménem, po představení následuje pozdrav. Ukončuje

zpravidla starší, vždy pozdravem. Při přerušení hovoru vytáčí zpravidla volající.

Dorozumívací jazyk – využívá se při společenském styku jako technika a taktika jednání se zahraničním partnerem velmi dobrá znalost cizích jazyků je první vizitkou pracovníka v zahraničí.

Dorozumívací světové jazyky :          Angličtina

                                                           Němčina

                                                           Francouzština

                                                           Španělština

                                                           Ruština

Oblékání: pro seriózní obchodní, poradenskou, hospodářskou a pro jinou činnost a pro práci institucí státní správy a samosprávy.

Pravidla pro oblékání: Nepatří sem módní výstřelky, čím je člověk na vyšší pozici, měl by se oblékat dokonaleji.

                                                          

Společenské podniky

- SP se většinou konají s určitým cílem nebo při určité příležitosti (např. 50 let výročí)

- všechny SP však mohou sloužit jak k neoficiálním tak oficiálním setkáním

 

Druhy SP

Podniky při nichž se sedí:

1) Pracovní oběd nejčastější a nejjednodušší. Uskutečňuje se má-li jednání trvat celý

den

Sestavení pokrmů:      - předkrm

              - polévka

- maso s přílohou

- moučník

- zmrzlina

 

 

 

K obědu: - aperitivy – sladší nápoje – kampáry, bermud, cherry, whiskey, jin, vodka,

becherovka

- koňak se zásadně podává až po jídle u nás

- k jídlu se podávají nealkoholické nápoje nebo pivo, víno

- bílá vína – ryby

- červená vína – vepřové nebo hovězí maso

                        - nealkoholické nápoje jsou podmínkou

 

2) Bufet lunch – podává se jídlo teplé studené nebo obojí, které je v místnosti, kde se má

obědvat. Účastníci si sami vybírají. Nápoje roznáší personál nebo jsou samostatné u stolu.

 

3) Pracovní snídaně – je určena k projednání určité záležitosti úzkému okruhu osob.

 

Podniky při nichž se stojí:

1) Říše vína - krátké nejvýše hodinové setkání před obědem, podává se šampaňské nebo jiné

víno + malé zákusky

2) Koktejl – pořádá se odpoledne

                        - podává se víno, i silnější nápoje, malé občerstvení

3) Recepce – v podvečer či večer

                        - na stolech připraveno teplé a studené jídlo

                        - nápoje u stolu nebo roznáší personál

 

Organizace SP- Každý SP vyžaduje organizační přípravu. Na SP zve hostitel písemnou pozvánkou.

 

Národní a kulturní zvláštnosti

Pozdrav: Polsko - políbení ruky

               Francie – polibek na tvář

               Indie, Japonsko – sepnuté ruce a úklon     

               Velká Británie – potřesení rukou jen při prvním setkání

Francie – Ťukání skleničkami se bere jako nepatřičné. Skleničkami se ťuká pouze symbolicky

Velká Británie – spropitné alespoň 15 % se mnohdy připočítává automaticky.